Diagnóza se potvrzuje vyšetřením moče a krve, sonografií a dalšími.

Alternativní cesta léčby a prevence - Celík upravuje pH krve a moči a léčí močový měchýř a ledviny, přeslička dezinfikuje močopohlavní soustavu, rozrazil rozpouští ledvinové kaménky, zhomeopatik Pareira, Berberis, Lycopodium, Calcarea carbonika, Phosporus a další. Schéma upravuji individuálně.

U těžkých případů kombinuji léčbu s infúzemi, antibiotiky, případně nesteroidnímy antiflogistiky v úvodu léčby. Alopatické léky se snažím co nejdříve nahradit přírodními. Vždy alopatii kombinuji s bylinami nebo homeopatií.

Týká se chronických ledvinových onemocnění, nikoli akutních selhání!

Důležitá jsou dietetická opatření. Maso obsahuje vyšší množství fosforu, vyšší množství fosforu onemocněnízhoršuje. Dříve se myslelo, že i vyšší množství bílkovin, tento fakt nebyl nijak prokázán, naopak kvalitní výživa je pro pacienty důležitá. Nejvyšší obsah fosforu je v srdci, proto je vhodné krmit jiný druh svaloviny.

Vláknina příznivě působí na střevní bakterie, které se podílejí na fermentaci a tím na vylučování odpadních produktů. Současně zabudovávají dusík dosvých buněčných stěn. Ideální vláknina je z cukrové řepy. Já používám řepnou vlákninu 2 minuty povařenou i preventivně, dále vlákninu ze střev býložravců, čerstvou nebo přemraženou (Manžel této vláknině říká "hovna" a vůbec není příznivcem mé krmné technologie. Omlouvám se za citaci). Také sama o sobě napomáhá vylučování odpadních produktů.

Nenasycené mastné kyseliny působí protizánětlivě a prodlužují životnost gromerulů (filtrační klubíčko v ledvinách). Při onemocnění ledvin dochází ke zničení glomerulů, čímž se zhoršuje filtrační schopnost ledvin, ledviny pak nevylučují metabolity z krve do moče, může dojít k otravě, nebo naopak propouštějí do moče i látky pro tělo žádoucí. Laboratorní vyšetření upřesní hladiny. Nenasycené mastné kyseliny jsou v mém oblíbeném přípravku - pupalkový olej.

Chov a držení psů - bulterier není pes pro celoroční pobyt venku v nevytápěné boudě. Není ani vhodná chodba s dlažbou, kde protahuje vzduch kolem prahů nebo dveří. Vhodná je buď malá zadýchatelná bouda, s dekami, slámou vysoko nastlanou, umístěná v místnosti na dvoře,ještě lepší je vytápěná bouda. My topíme psům 24 hodin denně asi půl roku, přechodné období jen přes noc. Topíme i v případě, že psi jsou doma, protože když jdou na dvůr si hrát, odpočívají v boudě a já chci, aby byla prohřátá. Pokud máte psa celoročně v bytě, nemusíte se stydět mu dát v mrazu kabátek. Civilizace poškozuje nás všechny a pes už dávno není to, co býval. Sami využíváme civilizačních výhod ve všech směrech a místo otužování a zvyšování odolnosti jsme čím dál choulostivější. Nevidím důvod, proč bychom měli chtít po psech něco jiného, než chceme od nás samotných.

Moji psi kabátky nenosí, ale venku se pohybují a pokud už nemají chuť běhat a vidím, že jim je zima, vracíme se domů. Délku a náročnost procházky nebo výcviku upravuji individuálně. Každý pes vydrží jinak dlouho a já sama zimu nesnáším a nikdy se dost nezahřeju.

Myslím si, že spoustě problémů s ledvinami by se dalo předejít ohleduplností k psovi a případně bylinkovou prevencí.

Případy
Bulterier, 6 let, chovaný v nevytápěné boudě, 5 a půl let krmen domácí stravou, poslední půl rok konzervy. Apatický, nahrbený, nahnědlý jazyk, oblast ledvin bolestivá, vyšetření moči ukazuje na poškození ledvin. Léčba - antibiotika, nesteroidní antiflogistika, celík, doporučeno topné těleso do boudy nebo přemístění psa. Pes byl po dobu léčby přemístěn, za týden bez příznaků. Recidivy další rok a půl asi 4x, postupně léčen více bylinami a homeopatiky s doporučenou prevencí. Po 4 recidivě mě majitel upozornil na změnu ve stravě a opět přestal krmit konzervami a vrátil se k mé domácí stravě. V létě odjel na dovolenou, byla vedra a pes se chladil v průvanu v zahradním domku, přesně mezi otevřeným oknem a dveřmi. Po návratu majitele byl okamžitě ošetřen, ale bez efektu. Během několika hodin mi umřel s hlavou v dlaních.

Bulterier, 7 let, trvale chovaný venku, v nevytápěné, neizolované boudě, na vysoké slámě. Majitel mě zavolal v zimním období k apatickému, anemickému psovi, s alterací na srdci, ošetřila jsem psa s tím, že za 4 hodiny se vrátím, majitel bez mého vědomí přemístil psa z kuchyně (kde jsem ho ošetřovala ) do prádelny pod okno, kde byla větší zima než venku. Psa jsem si odvedla domů do vlastní péče. Srdeční činnost byla nestabilní a než mohly zabrat léky, uhynul.

Fena, bulterier, 2 roky, žije doma nebo v nevytápěné boudě, 1x celoročně asi 3 hodiny v boxu na cvičáku. Zvrací, anemická, rozpraskaný nos, pach, vyšetření moče. Tato fena byla během 3/4 roku opakovaně léčena, z toho 2x antibiotiky, vždy homeopatiky a bylinami, s důkladnou alternativní prevencí, nicméně beze změn ustájení. Poslední terapie ji udržovala velmi dlouho při životě, ovšem na hranici života a smrti. Byla to infúzní a alternativní léčba. Po 14 dnech se mi podařilo přesvědčit majitele k euthanasii.

Popis případů je samozřejmě velmi zestručněný.

Ostatní pacienti - bytová plemena, pudli, westii bytoví bulteriéři užívají nyní preventivně bylinkové tct s pravidelnými kontrolami a žijí. Příznaky a terapie v úvodu byly obdobné jako u uvedených případů. Na více úhynů si nevzpomínám.